Co si myslíte o Hardcore módu?
mě tam některé věci sedly tak, že mi v normální hře vyloženě chybí.
Vybral jsem si Dutohlava, Tasemnici a Krvácivost. A spolu s tím, že stráže si víc všímají, ekonomika je mnohem lepší a že musím řešit jídlo, mi to takto opravdu vyhovuje. Až mě mrzí, že normální hra nemá možnost si nastavit vyšší obtížnost, která by výše popsané obsahovala rovnou.
Ahoj,
rád na toto téma zareaguji - ale dříve než odpovím,dovol mi tak nějak obecně o hře:
-
občas mi prostě chybí taková ta živost …
Prostě - jdu po lese - támhle je houští - nevyběhne na mě bachyně - co když má mladé?
Támhle proběhl zajíc - není někde hajný? Nebo co ho vyplašilo?
A co nástrahy * pasti pytláků - nespadnu do jámy? Nechytím se do želez?
Trofeje - jak krásné by bylo mít ve hře srnce/jelena dvanácteráka - pouze jediný exemplmář - a tak hledej,běhej po lesích a zkus ho skolit.
Jé támhle se za šera něco v dálce pohnulo - a já nemám nic než jen nůž - ale co jdu to prozkoumat - ááá - baribal/medvěd - utíkéj jindro nebo tě sežere …
Prostě pár lapků/kumánů či hajných to je v lesích málo - víc života - jeden quest zahrnuje dřevorubce - ale potkej je v lese…
Tohle mě mrzí. -
Hardcore
Určitě je to jiné hraní - to bezdebat,pro mě zajímavější,zvlášť s negarivníma perky. Za to palec nahoru. Ekonomicky složitější,ale víc reálnější. Takže HC určitě za mě ano - povedlo se.
Ale zase takové to malé rýpnutí - dobrá normal moc - takový průvodce hrou - nic těžkého - a dá se ze všeho až moc jednoduše vybruslit. Včetně peněz,předmětů - zkušeností a bojů. Jediné co mě více bavilo bylo hledání oněch truhlic - moje mozkové závity svištěly naplno,zvlášt když jsem se často zasekl v křoví nebo skočil ze skály
Ale k HC modu - hrozmě moc mě mrzí, že hráč co hraje HC mod - je odměněn stejně,jako při obtížnosti Normal.
Skvělé by bylo nabídnout do tohoto modu něco nového,tajemného,co by mě a doufám nás, prostě “butilo” si tu hru zahrát znova na obtížnější úrověn - protože třeba Jindra by mohl najít jiný směr - mohl by se zamilovat do dívky v Ratajích, mohl by mít na sebou více než často Damoklův meč - holt zlodějna se nevyplácí. Pár dalších vedlejších - třeba i srandovních úkolů pouze v HC modu. -třeba možnost naštvat - vyprovokovat NPC, která třeba dva dny s tebou nebude mluvit a ani obchodovat dokud od jiných nezjistíš po čem touží nebo třeba nepočkáš 2 dny než se uklidní … Takových drobností by bylo. A hlavně, třeba do turnaje přidat - kamarády či jen vzdáleně příbuzné postavy záporných Charakterů - prostě oni se chtějí pomstít za to co jim Jindra provedl a zesměšnit ho před okolím - nahlodat autoritu a reputaci, a stejně tak by v HC modu mohl být jakýsi bonus - prostě Jindra nebud hodný ale zlý a loupeživý kluk. A bude tajně podporovat kumány, bude moci získávat předměty či vyšší respekt u lapků - a tak. I když svědoní ho nakonec stejně dožene …
Takže celkově ano - jen prostě ten rozdíl je znát, ale mohl by být mnohem markantnější - ale závěr:
Určitě HC je lepší hraní než normal mod - aspon pro mě - i když do začátku je Normal mod nutnost.
1 Like
Hral som to na HC obtiažnosti a niekde uprostred hry mi zmizli herbáre pri alchymystických stoloch, asi nejaký bug, tak som sa musel všetky recepty a postupi naučiť naspamäť. Tak to bola HC obtiažnosť. Najprv som nadával, ale nakoniec sa mi to páčilo. 
Pěkně! To se stát mě, tak se na alchymii vys…u.
HC režim této hry je sice pro děcka, ale běžný režim už pro kojence. Prej při boji s přesilou lépe spolupracují protivníci: hmmm, tři do vás mlátí najednou stojící na jednom metru všichni tři… Pouze se dvěma se dá bojovat rozumě, pak už z toho hra udělá miž maž, takže luk a z koně jednoho po druhém.
Peníze: ještě nejsem ani u služby se Slavíkem a mám 160 tisíc na kontě. Hra je tupá, v takové Skalici každičký den máte při posbírání jen těch cennějších věcí a prodání u kováře v Sázavě v kláštěrním dovře desítku.
Pohyb zvěře v lesích, to je hrůza…
Ty seš hrozně zvláštní člověk. Pořád se ti něco nelíbí a přesto furt hru hraješ. Nechtěl bych mít trápení jako ty. Jinak když hraješ, tak jak hraješ není se čemu divit. Hra ti půjde naproti, když ji budeš hrát aspoň trochu normálně. Jestli máš tendenci každý den chodit a okrádat všechno co není přibytý hřebíkem, nediv se, že je hra nereálná. Pokud vyžaduješ takovou realitu jakou tu píšeš, doporučím ti vysrat se na hraní a jít ven.
Ty jsi psychoog? To je nějaká česká nemoc hrát se na psychology, jeden vedle druhého? Píšu, co pozoruju, je jen tvůj problém jak to vnímáš zcela jinak, než to píšu. O moje trápení se nestarej. Zbytek příspěvku asi něco jako kněžna Libuše. Věštec vidí Prahu!
K té zvěři, hrůza je to v porovnání s čím? V které hře je to lepší, pokud neberu lovecké simulátory?
Hra vypadá podle toho, jakym stylem jí hraješ. Proč teda každej den běháš do Skalice a prodáváš za desítku, když ti to přijde blbý? Tak to tak nehraj ne? 
Doporučuju hrát KCD víc jako roleplay, negrindovat, nečorovat všechno co neni přibitý, kupovat si výbavu poctivě a prostě hrát “uvěřitelně”. Mnohem víc si tu hru užiješ. Souhlas, že HC mod neni nic moc těžkýho, ale kradení a grind, tu hru hned od začátku ještě o dost víc ulehčuje a pak je to o ničem.
Ne psycholog vážně nejsem. Ani tě nijak nezkoumám, jen nechápu tvůj styl. Na něco si stěžuješ, ale přitom si za to s části můžeš sám. Hraj jak se ti líbí je to tvoje věc, jak taky jinak. Pokud ti můj komentář přišel ofenzivní tak se omlouvám. Jen si tu chodím rád číst jak kdo hraje a co se jim děje ve hře. U tebe už sem prostě chtěl reagovat, protože si na hru hodně stěžuješ a zároveň ji chválíš. Prostě mi to přišlo divný.
Jakým stylem? Jak mi hra umožňuje a znemožňuje. Realita, jak se ji snažíš popisovat, není žádná realita. HC režim je úmyslně osekaný jednak skrze jídlo, jednak skrze peníze, protože i když prodáváš na 100% opravené věci, dostáváš za to pořád zlomek peněz. Takže o jaké realitě mluvíme? Jo, a nekradu. Prodávám výstroj zabitých nepřátel, klasická kořist. A to jen ty dražší kousky. Prodávám bylinky a lektvary, knížky a další mraky věcí, co ve hře jsou. V reálném životě se musíš postarat o to, aby jsi se měl, aby jsi měl a mohl jsi si dovolit, no tak to dělám. Jako při svém podnikání. Nedělám blbosti a neprodávám lidem zbytečnosti. Udržuju jim věci v co nejdelším životě. Každý mění a vyměňuje ještě fungující věci, já opravuju a lidi mi skoro rvou ruce.
Musíme si uvědomit dvě běci: aby to bylo skutečně reálné, musel by být výpočetní výkon naprosto brutální. Takže udávám svoje postřehy, jak se dá PC, jako už celá desetiletí, co pařím kdeco, ošulit. Nehrajui nikdy žádné tupé střílečky, spíše hodně složité bojové věci. Nikdy na nic jiného než nejtvrdší režim. Ale je to pořád stejně a pořád dokola. Za chvíli prohlídneš slabiny hry a některé z nich prostě využíváš.
Při mém způsobu mám sice mraky peněz, ale hodně složité plánování každá akce, protože po cestě od jednoho cíle k druhému jsou tábory lapků, spousta léček na cestách atd. Kolikrát vybiju sedm maníků bavících se rubačkou někde na cestě a z toho mám plně naloženou Binušku se šlechtickým sedlem se čtyřmi brašnami. Toho koně používám z jednoho důvodu: je brutálně rychlá a nebojí se, takže mně neshodí, může řezat nepřátele ze sedla přes dýně shora o sto šest, točí se dokola a jak přijde některý dost blíž, hned ji má. Pravda ale je, že je lepší je za sebou trochu potahat a skolit je lukem.
Hra je krásná svým příběhem, ale když ji hraješ podruhé, vidíš mraky nedostatků a zádrhelů. Co mám psát? Já kdybych uměl tak programovat, uvítám kritiku, která by mě mohla pomoc příště, pokud to tedy jde. Pokud to nejde, řeknu si: prd tomu rozumí. Ale machrů, jako tihleti borci, jsou na světě jednotky mezi miliardami tupců, jako jsem já.