Gayové prý ve hře budou 
takže hejtování nebude? 
Interaktivita je další téma samo pro sebe, které mě taky velice zajímá. Hra může mít propracovaný žijící svět, ale když na nic nereaguje, tak se iluze rychle zhroutí.
2 Likes
Docela by mě zajímaly zdroje, ve kterých se píše, že strava za dob Karla IV. a jeho nástupce Václava IV. byla chudá a nelišila se od šlichty pro prasata.
Chudoba do Zemí Koruny české přišla až po Bíle hoře, zdanění sedláků >60% atd. Dneska se mimochodem ke stejnému číslu zdárně blížíme 
Vím, že se jedlo hodně chleba, pak také kaše ze všeho možnýho to byly ty šlichty, hodně zeleniny a sýry, něco našly na louce nějakou pampelišku apod., ovoce bylo zakázané a maso a med vyjímečně. Některá chovaná zvířata prý zabíjely na zimu, aby je nemusely živit.
teď jsem se dočetl:
Docela zajímavé to bylo s nahotou, přijímala se úplně normálně např. v hospodě se svlékli do naha ze zmoklého oblečení.
1 Like
Hm, to je jako kdyby někdo v budoucnosti, za 700 let vzal jednu větu z Blesku a dělal z toho závěry.
2 Likes
Ovoce bylo zakázané? To slyším poprvé. Můžeš uvést zdroj?
Tak například básník Guillaume de Machaute napsal o Janu Lucemburském že jedl vodnici, boby, režný chléb, slanečka a oukrop. Solené ryby a chléb zmiňují i jiní, a taky se někde psalo o zkaženém zelí (čímž se myslelo kysané, jenže autor to neznal a považoval to za zkažené). Jenže to všechno mohlo být spíš zvykem než špatnou hospodářskou situací.
Ony ty kaše třeba můžou někomu, kdo na to není zvyklý, připadat jako šlichta. Ale dělaly se i velmi luxusní kaše třeba z mandlí, s medem, smetanou, a muselo to být fakt dobré. Problém byl jen v tom, že čechům připadalo normální jíst tyhle věci v podobě kaše, zatímco cizincům ne.
Že by ovoce bylo zakázané se mi zdá jako blbost. Naopak, ovoce byla surovina ze které se často dělaly ty kaše. Ani maso nebylo zakázané; lovit mohl jen někdo, ale prase jsem si klidně vychovat a sníst mohl. Určité potraviny se zakazovaly během půstu, ale to zas bylo jen dočasné. Po pravdě nevím o tom že by vůbec pro jakoukoli potravinu bylo řečeno “poddaní nesmějí jíst tohle a tohle”. Kdokoli mohl jíst cokoli, když na to měl a nebylo to právě zakázáno tím půstem.
2 Likes
http://historie.stoplusjednicka.cz/kase-chleb-zelenina-venkovska-strava-v-dobe-stredoveku
chudá strava byla i u nas před 100 lety, tak asi v tom středověku na tom nemohly bejt líp ne?
Mohli na tom být líp, rozhodně to není tak že vývoj jde jen dopředu. Třicetiletá válka, malá doba ledová a podobné srandy hospodářskou situaci dost změnili k horšímu. A různých negativních vlivů bylo víc i později … takový průměrný chudý tkadlec z Krkonoš 19. století na tom byl hůř než průměrný sedlák za Karla IV.
Magdalena Beranová, Jídlo a pití v pravěku a ve středověku: Ještě ve vrcholném středověku a na začátku novověku se většině lidí nežilo špatně, pomineme-li války a s nimi spojené hladomory (…) V 16. století platilo, že čeládka měla mít třikrát denně “vaření”, tj. hrách, kroupy a podobně, kus masa a kus chleba. V řádu mlýnských tovaryšů z roku 1601 stojí, že mlynář má dávat zaměstnancům k obědu i k večeři vždy po třech jídlech - polévku, vaření s kusem masa a kus chleba.
Jinde zase píše: Výsadou příslušníků vládnoucí vrstvy nebylo, že se najedli do sytosti, jak se také někdy píše. Výsadou bylo že nemuseli pracovat, a přesto dobře jedli a pili, dobře se na tehdejší poměry oblékali a dávali si sloužit.
5 Likes
Ad ten článek - příhodu s broskvema bych takto neinterpretoval. Rolník se provinil tím že ovoce kradl, ne tím, že jedl broskve. Kdyby si broskve býval vypěstoval na zahrádce, tak by to bylo v pořádku. Jenže rolníci si obvykle pěstovali spolehlivější plodiny, protože nemohli moc riskovat, takže broskve nebyly typickou potravinou chudých rolníků. Je pravda, že představa zařazení člověka do určité vrstvy společnosti se vším všudy byla ve středověku rozšířená. Ale zase - kdyby si rolník býval mohl dovolit pojídat broskve (bez kradení), tak by už nebyl chudým rolníkem, a tím pádem by dle společenských měřítek MOHL pojídat broskve.
Když to tak čtu, napadá mě, jestli ve hře bude něco jako Kodex nebo Encyklopedie, něco jako bylo u Assassin’s Creed, kde si třeba člověk při objevení Colossea mohl přečíst zajímavé historické údaje, pokud chtěl. Tam to samozřejmě mělo své vysvětlení (byli jste ostatně v Animusu a hráli hru), kdežto u KCD by to znamenalo vytržení ze hry. Ale stejně by to bylo fajn.
Kodex ve hře doopravdy je.
Hráč se tam může dozvědět zajímavé informace o místech, povoláních, historických postavách a dalších různých věcech.
Kodex je samozřejmě dobově ilustrovaný, takže se je i na co koukat.
2 Likes
Hehe, to jsem ani nečekal, že odpovíte kladně. Jen jsem to tak nastřelil…
Nechcete třeba na Facebooku pravidelně zveřejňovat, co já vím, jednu stránku co čtrnáct dní, abyste jednak navnadili, a jednak lidi pedagogicky připravili na hraní? :)) Spousta postav a míst je dávno veřejně známa, takže by příslušné stránky nic nespoilerovaly.
Díky předchozím dotazům jsem zase po delší době vytáhnul knížku Magdaleny Beranové. A jeden příklad pochybného jídla ze 16.století:
Udělej těsto z bílé mouky a vajec a rozválej. Těsto rozřež na drobné kousky a ty smaž na másle. Usmažené zavař do mléka nebo do smetany. Dobře míchej. Na míse sypej cukrem a skořicí.
Tohle je zrovna věc, která vizuálně musí vypadat jak šlichta pro prasata. Přitom to je poměrně bohaté jídlo - kousky těsta z bílé mouky (v době třecích mlýnů byla bílá mouka dost drahá, oddělovat otruby nebylo vůbec jednoduché) osmažené na másle, potom rozvařené ve smetaně a sypané cukrem (v 16. století! takže drahým dováženým třtinovým) a skořicí (ta byla běžnější, ale taky drahá a dovážená). Přehlídka kalorií a bohatých luxusních surovin. Podobné věci jako smažené kousky těsta, následně oslazené se dělaly i v jiných zemích, v nejrůznějších podobách, a bylo to považováno za chutné jídlo. Jenže češi to následně rozvařili ve smetaně a vyrobili z toho žlutobílou kejdu. Chuťově určitě dobré, ale věřím že vizuálně by to leckoho dokázalo odradit.
2 Likes
Vařit nijak zvlášť neumím, tak mi odpusťte hloupé dorazy, ale nepomohlo to zavaření do mléka konzervaci?
Šlichta pro prasata se jedla ve všech dobách. Jí se i dneska když si někdo koupí párky z Tesca za 4,90kč a nebo když si udělá špagety s eidemem a zalije to kečupem. Taky to vypadá jako šlichta pro prasata. Prostě každá doba má svoje lepší a horší jídla.
3 Likes
Neon_Knight: To určitě ne. Samotné smažené těsto i v létě vydrží venku několik dní (viz třeba palačinky jsou i třetí den jedlé, akorát oschlé; a Babišovy koblihy vydrží neomezeně dlouho, jen ztvrdnou a vevnitř zkvasí marmeláda). Naopak mléko v létě mimo ledničku zkysne nejdéle do druhého dne.
V Toulkách českou minulostí (ČRO, knihy jsem všechny nečetl) jsou různá shrnutí jak se lidem asi žilo a co jedli. Jinak v pokrmech dost často figurovalo pivo.
Zajímavé čtení jsou od Čechury 2 svazky České země v letech 1310-1437 - 1. díl , 2.díl
Prezentují politiku Lucemburků, hospodářský vývoj, sociální strukturu, kulturu a reformní husitské hnutí.
Na takové pohodové čtení z téže doby mám od Vondrušky Husitskou epopej
Oboje mohu doporučit, ať už pro zajímavé informace nebo pro nasání atmosféry
3 Likes