Hodně lidí tu taky zapomíná na další důležitou věc. Přítomnost jmen známých lidí s dobrým renomé přenáší nemalou část té dobré pověsti na samotný projekt. Známé jméno se seriózní reputací automaticky posílí dojem, že jde o seriózní záležitost (ať už to je pravda, nebo ne, lidi mají obecnou tendenci uvažovat stylem “ten by přece jenom nějakou blbost nepodpořil…”). Třeba Skyrim zněl rázem o něco solidněji, když k němu přilepili jmenovku Max von Sydow.
A všichni tu snad dobře víme, jak moc na štíru jsou s dobrou reputací u veřejnosti hry obecně. Zvlášť v naší drahé domovince jsou hry zatím pořád (a ještě dlouho budou) jenom za dětinskou pitomost a ztrátu času. Lidi, co už pár trochu slušnějších příběhových her dohráli, ví, že hry mají rovnocenný potenciál s filmem i literaurou. Film jako médium se už dávno obhájil a dobrý herec je relativně autorita. Hry se ale ještě pořád před širokou veřejností obhájit musí, stejně jako v druhé půlce 20. století komiks, v první půlce samotný film jako takový a předtím někdy mezi 16.-18. stoletím ty “pokleslé” dobrodružné romány, které se dneska jako klasika rozebírají na vysokých školách.
Herní mainstream neudělá skoro nic, aby s tím nějak výrazně pohnul. Podívejte se třeba právě na poslední díly CoDu. Nebo trochu extrémní příklad- Duke Nukem Forever. Když se nějaká informace o tomhle donese k většině řadových lidí, v tom nejlepším případě nechápavě zakroutí hlavou. A když pak za nimi přijdete s tím, že čeští vývojáři vyvíjí dobrodružnou hru zasazenou do našeho středověku, která se bude snažit být maximálně autentická, zacuká se jedno obočí a ozve se něco jako “Jo? No to jsem zvědavej co z toho bude, aby to zas nebylo jenom samý zabíjení, akorát mečem místo samopalu.” Když se ale člověk zmíní, že se toho účastní herecky a dabérsky libovolný uznávaný herec, kterého už dávno znají z televize a filmu, obě obočí poletí nahoru a ozve se něco jako “Tyjo, fakt? No teda…” V tu chvíli už leckomu zavrtá hlavu, že to možná nebude taková blbost…
Je to akorát ilustrační, ale asi chápete, co myslím. Konkrétně KCD má jako hra obrovský potenciál zase trochu víc nalomit tenhle stupidní ledovec a s dobrým jménem taková prasklina bude výrazně větší. Přinese větší zájem médií, větší diskuzi, větší propagaci a potenciálně i větší prodeje. Hodně rodičů a prarodičů pak možná bude ochotnější tohle zafinancovat dětem/vnoučatům, protože jim to třeba bude připadat daleko smysluplnější investice než nějakej blbej Battlefield 4.
Samotný výčet inovací grafiky a gameplaye na nikoho mimo komunitu hráčů moc dojem neudělá. Komunitou hráčů už KCD do velké míry prošlo, tam už je o šíření zpráv postaráno. Teď je dobře zkoušet cílit i do “mudlovských” řad, protože s trochou ingerdiencí v návnadě navíc by se dalo leccos chytit i tam. Tam se totiž budou uskutečňovat i ty pozdější a velice důležité “reálné” prodeje, my jako komunita z 35K backerů, kteří si už zaplatili a svoje dostanou mimo běžnou prodejní distribuci (+ další, kteří se ještě třeba přidají) z toho prodejového koláče v obchodech (přinejmenším u nás) odřízneme možná docela povážlivý kus.